I když se letošní zima opravdu vydařila - několik měsíců mrzlo až praštělo, všude spousta sněhu, včetně Prahy - při odjezdu od hotelu Olympik však počasí připomínalo spíše jaro. Svítilo sluníčko, které při panujícím bezvětří řádně prohřálo budoucí členy expedice, kteří zde čekali na příjezd autobusu. V Peci však již bylo o poznání chladněji, a tak jsme opět po roce rádi viděli pana správce, který nám přijel k autobusu pro věci. Zbývalo jen vystoupat podél horního toku řeky Úpy k naší chaloupce...
Základnou naší výpravy se na týden stala Chata pod Studničnou - stylová horská chaloupka, ukrytá hluboko v lesích při úpatí Studniční hory v nadmořské výšce 840m. Zde o nás vždy vzorně pečuje pan správce společně s paní správcovou a to nejen o dopravu lyžařského vybavení od SKIBUSu, ale i o naše žaludky. Výtečná domácí strava a ty moučníky podávané po večeři...
Naší polární výpravu provázely hned od samého začátku "drobné nesnáze". Náčelník výpravy, jinak pověstný svou dochvilností, se tentokráte opozdil a zmeškal sraz. Ve snaze své zpoždění dohnat, vydal se svou ztracenou výpravu ihned hledat. Netušil však, že ta se ještě v teple radí, co bez ztraceného náčelníka podniknout. Než výprava rozšířila své řady o mladé nadějné polárníky, kteří obdrželi její symbol - polárníkův amulet, byl již náčelník kdo ví kde. Výprava se ho tedy vydala hledat... Nic už tedy nestálo v cestě lyžařskému výcviku a začátku her a soutěží.
Celotáborová etapová hra (CETEH):
Noční zahájení - předání amuletů polárníkům
Území sněžného muže
Dobytí severního pólu
Psí spřežení
Fitness centrum
Stezka polárního muže
Kazetostop ztraceného náčelníka
Zakončení - vyhlášení výsledků, rozdání diplomů a cen
Pro polárníky bylo zvládnutí lyžařských dovedností naprostou nezbytností, tak že jsme se hned druhý den pustili do lyžařského výcviku. Rozlyžování a rozdělení lyžařských družstev jsme již tradičně provedli poblíž plání za hotelem Horizont, na vleku SOCHOR. Zde jsou ideální podmínky pro začínající snowboardity i středně pokročilé lyžníky. SKI-BUS nás každý den rozvážel nejen na již zmiňované pláně, ale také do areálu SKI-PEC, kde jsme postupně okusili sjezdovky Javor, Smrk, Zahrádky a Bramberk včetně zdejší sedačkové lanovky. O snowboardisty opět pečoval Pája s Tomášem. Společně se tak zasloužili o zdokonalování jejich dovedností.
Počasí bylo na pomalu končící zimní sezónu velmi příznivé. Na začatku týdne jsme sice trochu postrádali čerstvý sníh, kdy byla zejména sjezdovka Javor díky ledovým plotnám poněkud náročnějším svahem, ale po několika dnech jsme se dočkali sněhových vloček. Díky tomu byly podmínky pro noční lyžování na Javoru již příznivé, tudíž jsme tuto "atrakci" nevynechali ani tento rok. Ke konci pobytu nás Krakonoš sněhem doslova zasypal, čehož jsme ihned využili a v závějích čerstvého sněhu si pořádně zařádili.
Novou velmi úspěšnou atrakcí se staly taneční podložky (step mania), kterými obohatil náš expediční program nový instruktor Tom. Již tradičně jsme v rámci odpočinkového dne využili k relaxaci bazén v hotelu Horizont, včetně vířivky s krásně teplou vodou, kde si naši olympionici uvolnili unavená těla. Jen zdolání Sněžky muselo být i letos odloženo na příští rok, neb obloha nebyla natolik jasná, aby nám umožnila daleký rozhled na okolní krajinu z nejvyšši hory České republiky.
I ztracený náčelník byl výpravou nakonec nalezen, a tak s posledním večerem přišel čas slavnostního vyhlášení výsledků celotáborové hry, včetně ocenění nejlepších lyžníků za podané výkony při "Přespólní kličkované" (slalomu), která představovala vyvrcholení lyžařského výcviku. Předávání medajlí, poháru, diplomů a cen bylo předzvěstí návratu do svých domovů. Na tuto dlouho cestu nás paní spravcová vybavila dostatečným množstvím řízků, aby nikdo z účastníků výpravy při návratu k Olympiku nestrádal.
Cestu zpět sice komplikoval další příval sněhových vloček, který se nevyhnul ani hlavnímu městu, i přesto se ztracená výprava i s novými zážitky a v dobré pohodě vpořádku vrátila do Prahy. Těším se tedy brzy na viděnou na některé z připravovaných "weekendovek" a letním táboře !