I přes to, že se paní zima držela u vlády jen zuby nehty, byly sněhové podmínky v Peci vcelku ucházející. Právě do Pece pod Sněžkou na Chatu pod Studničnou jsme v rámci našeho táborového pobytu zamířili již třetím rokem. Stylová horská chata, nacházející se při úpatí Studniční hory v nadmořské výšce 840m, se tedy stala naším šmoulím domovem. K naší plné spokojenosti a dobré pohodě zajisté přispěl příjemný a vždy ochotný pan správce s paní správcovou, kteří se společně starali nejen o naše žaludky, ale i dopravu šmoulího lyžařského vybavení od SKIBUSu.
Zelené louky v nedaleké Velké Úpě, které jsme spatřili při našem příjezdu, v nás sice mnoho optimizmu nevzbudily, ale i tak jsme věřili našemu panu správci a jeho ujištění, že v okolí naší chaty je sněhu dostatek. To se samozřejmě potvrdilo, a tak již nic nestálo v cestě k zahájení šmoulího lyžařského výcviku a přípravě na velký závod.
Celotáborovou hrou "Šmoulové na horách", nás provázely postavičky belgického kreslíře Peya, které shodou okolností právě v tomto roce slaví své 50-té narozeniny. Společně prověřili představitelé šmoulí vesničky (taťka Šmoula, Šmoulinka, Silák, Mrzout, Gargamel a Azrael) připravenost ostatních šmoulů na "Obří slalom taťky Šmouly" formou her zaměřených nejen na znalosti "šmoulího světa", ale i na obratnost, vytrvalost a důvtip, bez nichž není možné v náročných šmoulích disciplínách uspět.
Celotáborová etapová hra (CETEH):
Noční zahájení - předání šmoulích amuletů
Šmoulí bialtlon
Šmoulí kaloskatiáda
Šmoulí zvířátka
Kazetostop taťky Šmouly
Gargamelův AZ kvíz
Mrzoutova realitní kancelář (pozemky)
Zakončení - vyhlášení výsledků, rozdání diplomů a cen
Po loňských nedobrých zkušenostech s vlekem u chaty Betyny, jsme rozlyžování a rozdělení šmoulích lyžařských družstev provedli rovnou na pláních za hotelem Horizont. Zde byly ideální podmínky pro začínající snowboardity i středně pokročilé lyžníky. SKI-BUS nás každý den rozvážel nejen na již zmiňované pláně ale samozřejmě do areálu SKI-PEC, kde jsme postupně okusili sjezdovky Javor, Smrk, Zahrádky a Bramberk včetně zdejší sedačkové lanovky. Počasí bylo sice trochu vrtkavé, tak že nás zejména na začátku provázel mráz, ale i sluníčko a mrholení v rámci pozdějšího oteplení. I tak byly podmínky pro noční lyžování na Javoru příznivé, tudíž jsme tuto "atrakci" ani tento rok nevynechali.
O snowboardisty letos pečoval Pája za občasné asistence Jirky, kteří tak společně posunuli jejich dovednosti zase o něco dále. Rovněž realizovali přednášku o vybavení na prkno i lyže s důrazem kladeným na bezpečnostní prvky, kdy jsme mohli spatřit i výstroj, která je jinak zrakům ostatních lyžníků skryta.
Již tradičně jsme v rámci odpočinkového dne využili k relaxaci bazén v hotelu Horizont, včetně vířivky s krásně teplou vodou, kde Šmoulové uvolnili unavená těla. Zdolání Sněžky muselo být i letos odloženo na příští rok, neb na jejím zmrzlém a zledovatělém povrchu by se nevelcí Šmoulové jen stěží udrželi. Namísto toho jsme zavítali na zdejší nově postavenou horskou bobovou dráhu. Rychlá jízda plná adrenalinu vzbudila mezi Šmouly natolik velký ohlas, že jsme tuto "bobovku" navštívili ještě jednou v rámci loučení se s Pecí.
S vyhlášením výsledků, rozdáním cen a diplomů se přiblížil i okamžik našeho návratu ze šmoulí chaloupky do našich domovů. Tento návrat nám maličko zkomplikovalo proměnlivé počasí, jehož přičiněním se dík "pěkné" ledovce stala část cesty do Pece takřka neschůdná. Své o tom ví i pan správce, jehož terénní vůz naložen batožinou zůstal i s Hanouskem po "krasobruslařské jízdě" hodné ocenění viset v závějích sněhu lemujících zledovatělou cestu. O vyproštění se postarala až přivolaná fréza, které se po delším zápolení s kluzkým povrchem podařilo náš vůz vyprostit. I přes toto zpoždění, za které se čekajícím rodičům omlouváme, jsme v pořádku dorazili zpět k hotelu Olympik.
Šmoulí čas sice pominul, ale nic nebrání tomu, abychom se společně sešli na připravovaných "weekendovkách" či na letním táboře!